Modřanská rokle
10. 2. 2008
Tenhle víkend se opravdu moc povedl. Bylo krásné počasí, svítilo sluníčko a na to, že je teprve 10. února je i docela teploučko, takže se můžu prohánět potokem a loužemi, jak je libo (resp. jak je mně libo, paničce moc libo není). V sobotu jsme vyrazili opět nad Vltavu. Paničky bráška s tetou Péťou chtěli jít někam na procházku, tak jsme je vzali sem. Moc se jim tam líbilo, škoda, že jsme neměli moc času a nestihli se pořádně pokochat výhledem.
V neděli bych byla ráda odpočívala, ale panička byla jiného názoru. Zas mě naložila
do auta a vezla neznámo kam. Taky jsem se po dlouhé době podívala do metra a jela i autobusem. Řeknu vám, že cesta dopravními prostředky byla na můj vkus docela dlouhá, navíc, když jsem nevěděla, jestli se mám vůbec na co těšit. Ale pak jsem byla ve svém živlu - spousta pejsků, spousta místa na proběhnutí, spousta vody a (ne)chutných věcí. Pěkně jsem řádila, hlavně se stejně starou mexickou naháčkou Zoe - ta se mi líbila nejvíc - umí totiž tu mojí nejoblíbenější hru na honěnou! Zoe tam měla taky svého nahatého tatínka 
Sola (nevím moc přeně - možná vůbec - jak se to píše, ale znělo to nějak takhle). Byla jsem tentokrát mezi většími pejsky ještě spolu se zrzavou Vendy. Jinak s námi bylo ještě spostu "mrňousů" - jezevčík Tony, jezevčice Michelle, bišonek Barny, prcci Dáša a Viky, čivava Ajša (o té jsem si chvíli myslela, že je snad kočka - no kdo to má poznat! Já ani nevěděla, že takhle malý pejsci existujou!) Pořád jsem lozila v potoce a v bahnitých loužích. Panička byla chvílemi v mdlobách, když si představila, že s takovým prasetem (to jako se mnou) poleze do MHD! Ale nakonec jsme to zvládli, sice po mě lidi divně koukali, ale co -
moje heslo zní: "Čistej pes, není pes!" Prochajda byla fajn. Když jsme přijeli domů, panička mě hodila jako vždycky do vany. Ale teď jsem vám nějaká nervózní nebo co! Jako kdyby se mnou prý šili všichni čerti. Popocházím z místa na místo, nikde to není pro ulehnutí dost dobré, mám taky nutkání pořád něco zahrabávat zadníma nohama a často si olizuji intimní místa. Panička si myslí, že budu možná už brzy hárat.No ale jistási tím teda není a nervózní je ze mě taky, protože takovou mě ještě nezná. Kdybyste ji mohl někdo uklidnit, že se ze mě snad stává ta opravdová ženská, tak to udělejte, aby neměla starosti.
Díkes a páčko Brandy
V neděli bych byla ráda odpočívala, ale panička byla jiného názoru. Zas mě naložila
do auta a vezla neznámo kam. Taky jsem se po dlouhé době podívala do metra a jela i autobusem. Řeknu vám, že cesta dopravními prostředky byla na můj vkus docela dlouhá, navíc, když jsem nevěděla, jestli se mám vůbec na co těšit. Ale pak jsem byla ve svém živlu - spousta pejsků, spousta místa na proběhnutí, spousta vody a (ne)chutných věcí. Pěkně jsem řádila, hlavně se stejně starou mexickou naháčkou Zoe - ta se mi líbila nejvíc - umí totiž tu mojí nejoblíbenější hru na honěnou! Zoe tam měla taky svého nahatého tatínka Sola (nevím moc přeně - možná vůbec - jak se to píše, ale znělo to nějak takhle). Byla jsem tentokrát mezi většími pejsky ještě spolu se zrzavou Vendy. Jinak s námi bylo ještě spostu "mrňousů" - jezevčík Tony, jezevčice Michelle, bišonek Barny, prcci Dáša a Viky, čivava Ajša (o té jsem si chvíli myslela, že je snad kočka - no kdo to má poznat! Já ani nevěděla, že takhle malý pejsci existujou!) Pořád jsem lozila v potoce a v bahnitých loužích. Panička byla chvílemi v mdlobách, když si představila, že s takovým prasetem (to jako se mnou) poleze do MHD! Ale nakonec jsme to zvládli, sice po mě lidi divně koukali, ale co - moje heslo zní: "Čistej pes, není pes!" Prochajda byla fajn. Když jsme přijeli domů, panička mě hodila jako vždycky do vany. Ale teď jsem vám nějaká nervózní nebo co! Jako kdyby se mnou prý šili všichni čerti. Popocházím z místa na místo, nikde to není pro ulehnutí dost dobré, mám taky nutkání pořád něco zahrabávat zadníma nohama a často si olizuji intimní místa. Panička si myslí, že budu možná už brzy hárat.No ale jistási tím teda není a nervózní je ze mě taky, protože takovou mě ještě nezná. Kdybyste ji mohl někdo uklidnit, že se ze mě snad stává ta opravdová ženská, tak to udělejte, aby neměla starosti. Díkes a páčko Brandy
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
