Ta moje se ukázala!!!
Včera mě ta moje docela překvapila. Dovalila domů o víkendu obrovský proutěný gauč. No řeknu vám, že mě ani v kokřím snu nenapadlo, že by mohl být pro mě. Nejdřív ho venku drbala kartáčem a mydlila vodou s pěnou, pak oplachovala. Chtěla jsem jí pomoct s tou těžkou hadicí (řídím se heslem: "Pomáhej bližnímu svému."), ale ta nevděčnice nevděčná mě od ní pořád odháněla. Ještě jsem se jí párkrát pokusila přesvědčit, že to s ní myslím dobře, ale ona to fakt nepochopila, tak jsem si řekla: "Když nechceš, pomoz si sama!" a šla jsem pomáhat stejdovi Tomášovi s hrabáním díry, kterou připravujeme pro položení kabelů a vodovodního potrubí. Bude to znít neuvěřitelně, ale ani ten mou snahu pomoci neocenil tak, jak jsem očekávala!!! Sprostě mě vypoklonkoval domů, že mu prý akorát překážím!! Já ty lidi nechápu - příště se na ně s nějakou pomocí vyprdnu a bude to!
No ale abych nezamluvila to, o čem jsem vám plánovala říci.... Panička gaučík nechala na sluníčku uschnout, což netrvalo dlouho, a pak ho nastěhovala do předsíně. Byla jsem značně vytočená, protože ho dala přesně na to místo, kde mám svůj pelíšek, když jsem sama doma - TA DRZOST!! Navíc si na to vybrala fakt bezva dobu, kdy jsem nervózní, náladová a nemám daleko ani k pláči!! Musela jsem ten cizí předmět pěkně po psím prozkoumat (očuchat, zakousnout se). Čekáte správně, že jsem dostala zase vynadáno.
Další zrada byla, že do TÉ věci hodila mé dva oblíbené polštáře! To si už dovolila příliš, tak jsem si je prostě bez servítků vzala a nastěhovala zpátky do svého pelíšku. Onen vetřelec tam stál ve stejném stavu až do včerejška. Včera tam panička dala obrovský polštář. Pak opět vzala ty moje polštáře a dala je TAM!! Kruci...ale pak na mě volá líbezným hláskem....já samo neslyším (jsem uražená)...ona si pro mě dokonce dojde....já se bráním...nikam nejdu....ona mě táhne do předsíně....pořád se bráním, ten vetřelec mě absolutně nezajímá.....že prý se mi to bude líbit.........tss, to určitě.....stojíme před gaučem, na kterém se povalují mé dva milované polštářky......znechuceně odvracím hlavu......ona najednou poplácá na duchnu a řekne "hop"....kouknu na ní, pak na gauč a věřte nebo ne - skočím (jako správně vychovaný pes). Pak mi najednou dojde, že ten vetřelec je můj nový pelíšek!!!!!! PÁNI TO JE LUXUS!!! Je to jak trůn pro královnu (a já jsem přece královna). Paničku oblíznu a už se odsud nehnu. Mám radost....panička mi udělala radost!?!?!?! Ona asi vážně nebude tak hrozná...někdy má i světlé chvilky.
A poučení?!? Nikdy neříkejte nikdy. Všechno se může zdát jiné než je doopravdy. Věřte svým páníčkům aspoň v některých věcech (samo že v těch, ve kterých 100% víte, že vás nezradí - je jich málo, ale JSOU!). Rizikové situace, ve kterých na vás čeká zrada, jsou např.: když Vás volá na vycházce (hrozí, nejen že nedostanete nic dobrého, ale i to, že vás dá na vodítko), když po Vás chce, abyste na ní počkali, pokud najdete něco fajn k snědku (hrozí, že Vám to sebere), atd. atd. Používejte svůj zdravý rozum a naučte se vyhodnocovat tyto situace podle toho, zda by mohly být pro vás výhodné či nikoliv.
Zdarví Vás královna předsíně Brandy I. Veliká
