A od září to začne....aneb agility v plenkách
Ahoj, nazdar, zdar,
máme tu další nové informace ze života jednoho zlatého kokra...totiž mě....Brandy. Krom toho, že mě neustále terorizuje malá černá (Kaya) a do konce života zřejmě terorizovat nepřestane, se chystám od září nastoupit dráhu profesionální sportovkyně. ONA mě přihlásila na kurz agility - tj. běh a skákání přes překážky. Já se na to samozřejmě už celá třesu, ale ONA zřejmě vůbec nemá tušení, o co jde. Neb kdyby ho měla, dost pochybuju, že by nás přihlásila. Možná právě to slovíčko NÁS jí uniklo a neustále žije v přesvědčení, že běhat budu jen já. To se ale poněkud spletla =)). Což o to, já bych to sama s klidem zvládla, beztak si myslím, že mě bude jen brzdit v rozletu, ale paní na cvičišti mě tam samotnou asi pobíhat nenechá. No škoda....troufám si říct, že bez ní bych mohla aspirovat klidně na šampionku. Zatím si budu muset vystačit s NÍ, ale kdo ví, třeba si na cvičišti najdu nějakého jiného, schopnějšího parťáka.
Jelikož je to ještě chvilka než to začne naostro, začala jsem trénovat doma. Trénink probíhá když ONA není doma. A to z toho důvodu, jelikož by mi určitě vynadala, protože hlavní překážkou jsou vrátka, co oddělují předsíň a kuchyň (to abychom tam my čtyřnozí za JEJÍ nepřítomnosti nemohli =D). Ze začátku mi to skákání moc nešlo, tak se panty od vrátek trochu vysunuly ze zdi, ale snad nic nepoznala. Horší to bylo, když jsem se jala zahrnout do tréninku i výskok na sedačku. Za ní bylo bohužel postavené zrcadlo (čekalo na přidělání na zeď) a při jednom nepovedeném výskoku se poroučelo k zemi. Vzniklou škodu se mi už bohužel zamaskovat nepovedlo =(. Od té doby se při tréninku musím krotit, aby mě nepodezřívala, že lezu kam nemám.
Těšte se v září na nové info o agilitách!! Já se na to děsně těším!
Ahoj, Vaše Brandy